Příměstský tábor 2025

Vítejte u našeho deníku z příměstského tábora! Rádi bychom se s vámi podělili o zážitky a radosti, které děti během tábora prožily. Každý den byl plný dobrodružství, nových zkušeností a přátelství. Jsme nesmírně rádi, že se tábor vydařil a děti si ho mohly naplno užít. Pojďte s námi nahlédnout do jejich světa a prožít s nimi tyto nezapomenutelné chvíle.

Tábor byl zahájen úderem osmé hodiny ranní v Lomené. Po úvodním představení a seznamovací hře, při které děti pamatovaly nejvíce táborovou vedoucí Míšu, dostaly  svačinu. Následně celá parta vyrazila na Hipodrom Most vstříc dni plnému pohybu. Již v úvodu zaujaly Melisiny huňaté pantofle s bílými ponožkami, které se i přes předpokládanou nevhodnost statečně osvědčily v průběhu celého dne.

Děti se rozdělily do skupin a pustily se do fotbalgolfu, hry vyžadující přesnost a strategii. Některé jamky se ukázaly jako skutečně náročné, a tak si děti musely dokázat, že i zdánlivě těžký úkol lze překonat. Během dne děti nachodily dle odhadů vedoucích zhruba 10 kilometrů. V závěru programu došlo i na klasický fotbal, kde všechny překvapila aktivní účast táborové vedoucí Páji.

Po náročném, sluncem prohřátém dni si všichni pochutnali na zmrzlině a osvěžujících pitíčkách, které táborníkům zajistili vstřícní pracovníci Hipodromu Most. „Teplo, náročné šlapání, ale fajnová parta a skvělé zážitky,“ shrnula den táborová vedoucí Andrejka.

Druhý den začal malým „zázrakem“ – sraz na vlakovém nádraží Most proběhl v plné sestavě. Po krátkém přejezdu vlakem do Otvic a následném přestupu na autobus se skupina přesunula do Lezecké arény Jirkov, cíle, který se osvědčil již v loňském roce.

Děti se po rozcvičce dostaly do péče „pana horolezce“ a jeho asistenta. Některým lezení šlo s lehkostí, jiní se museli s obtížemi vyrovnávat – ale všichni se nakonec překonali. Jako příklad posloužila Samanta, která se nejdříve „zasekla sotva metr nad zemí“, aby to při druhém kole dotáhla s úsměvem až nahoru. Neuvěřitelně šikovný byl Míša, který prohlásil, že o svém výkonu musí nutně říct babičce a chce v horolezení pokračovat.

Vedoucí Pája shrnula nejdůležitější momenty dne: „Bylo krásné vidět, jak naše holky dodávaly dětem odvahu a naději, že to zvládnou. A oni to opravdu zvládli.“ Po lezení následovala svačina a poté návštěva Olejomlýnského parku s hřištěm a lanovkou, kde se děti i vedoucí (včetně vedoucí Páji, která se opět nechala strhnout) vydováděli do úplného vyčerpání. Únava byla cestou zpět znát, ale radost z překonaných výšek byla větší.

Třetí den tradičně patřil „lepšímu“ výletu, který je pro klientské děti často mimořádným a nedosažitelným zážitkem. Cesta do Majalandu začala v autobusu s preventivní distribucí pytlíčků a snahou vedoucí Evy utlumit hlasitou hudbu z „pětky vzadu“. Děti se na cestu posilnily díky občerstvení od Potravinové banky Džbánsko (ovoce, pitíčka, oplatky). V Majalandu nadšené děti hned při vstupu plánovaly: „Já tam chci být co nejdýl!“ Atrakce se střídaly v rychlém sledu. Balónková bitva v obřím bazénku vyústila ve „všichni proti panu účetnímu“, který v přesile dokonce ztratil klíče od auta, ale naštěstí je hned našel. Vrcholem dne pro dospělé byla premiérová jízda pana účetního (pomocný dozor a fotograf) s vedoucími na horské dráze, která se neobešla bez zjevné nevolnosti.

Vedoucí Andrejka vyzdvihla: „Majaland má pro nás jedno velké kouzlo – je bezpečný, děti se vyřádí a nikam nám nezdrhnou. Proto se sem tak rádi vracíme.“ Cestou zpět většina dětí únavou usnula.

Děti si dnes zažily něco, co by pro ně jinak nebylo samozřejmé. A přesně proto to děláme – aby místo nudných prázdnin zažily alespoň jedno pořádné prázdninové dobrodružství, motivaci a radost, na kterou budou dlouho vzpomínat.

Čtvrtý den odstartoval v Lomené s téměř kompletní táborovou partou. Hned ráno děti obdržely táborová trička, která pro ně připravila kolegyně Andrejka. Následně se děti pustily do vlastních uměleckých kreací – fixami kreslily obrázky a sbíraly podpisy kamarádů. Velké překvapení způsobily dětské prosby o podpis od pana účetního/fotografa, kterého viděly jen krátce.

V nových tričkách se celá skupina vydala na výlet do Jump arény v Ústí nad Labem. Cesta na nádraží proběhla s přehledem, i když bez klasické otázky „kdy už tam budem?“ se neobešla. Po příjezdu se dvě hodiny skákalo, soutěžilo a padaly „výkony hodné olympiády“. Zvláště Fíla předváděl salta jako profesionál. I vedoucí Andrejka se vrhla do akce.

Po takto intenzivním pohybu následoval zasloužený odpočinek a poté cesta zpět. V autobuse byly pro jistotu rozdány pytlíčky, ačkoli všichni cestu zvládli bez potíží. „Některým dětem se dokonce ani nechtělo domů – a to je pro nás ta nejkrásnější odměna,“ uvedla vedoucí táborová vedoucí Pája.

Poslední den tábora, i přes úbytek dětí a sil, neztratil na intenzitě. Program začal návštěvou Oblastního muzea a galerie v Mostě, kde na děti čekala výstava Lega. Muzeum si zaslouží velké poděkování nejen za vstup zdarma, ale i za milý přístup a péči pracovnic, které se dětem skvěle věnovaly.

Cesta se tradičně neobešla bez otázek typu „Už tam budem?“ nebo „A kam vlastně jdeme?“ Největší „rošťanda týdne“, Melisa, chodila téměř ruku v ruce s paní průvodkyní, která jí vyprávěla o historii Mostu. Melisa, která v průběhu týdne byla poněkud náročnější, si právě v muzeu vysloužila tu největší medaili za šikovnost.

Poslední den patřil i tradiční Buřtové – rozloučení s létem a prázdninami na zahradě azylu. Nechyběly soutěže (házení na cíl, kopání na branku, postřehové hry) a „beauty salon“ s pletením copánků. Vzduchem se linula vůně opékaných buřtů a krky dětí cinkaly medailemi.

„Jsme unavení, ale šťastní,“ shrnula den vedoucí Míša. Děti se vracely domů s tričky popsanými podpisy, s novými zkušenostmi, kamarády – a hlavně s úsměvem. To je pro celý realizační tým největší odměna a potvrzení, že „pomoc má mnoho tváří“ a tábor měl velký smysl.

Úžasná letní sezóna plná zážitků pro děti z ohrožených rodin by nebyla možná bez podpory našich skvělých donátorů. Díky jejich štědré pomoci jsme mohli dětem poskytnout zážitky, na které budou dlouho vzpomínat.

Nejprve bychom chtěli poděkovat všem, kteří se zapojili do sbírky Krabice od bot a její online kampaně „Za lepší prázdniny“, která je hlavním podporovatelem našich volnočasových aktivit. Tato sbírka probíhala v červnu a kladla si za cíl pomoct dětem k zážitkům, které by jinak díky nedostatku financí neměly šanci zažít. I ty nejběžnější věci, jako je cestování vlakem nebo návštěva cukrárny, jsou pro děti z chudých rodin často nepředstavitelným přepychem. 

Partnerem letních aktivit pro děti byl i projekt „Dobrá příležitost v Mostě“, CZ.03.02.01/00/22_029/0001566, který podpořil realizaci příměstského tábora a výletů v roce 2025. Děkujeme za tuto důležitou pomoc, díky níž jsme mohli nabídnout dětem z Mostu smysluplné a radostné léto.

Neméně významným partnerem, který pravidelně podporuje naše aktivity, je statutární město Most. A teď nemluvíme jen o finanční podpoře, ale i o celkové spolupráci mezi našimi službami a orgány města jako takovými. Toto partnerství je pro nás velmi důležité, neboť nám umožňuje dlouhodobě pomáhat ohroženým rodinám v regionu. Město Most nejenže pomohlo financovat letošní vzdělávací víkend pro pěstounské rodiny, ale také dlouhodobě podporuje náš příměstský tábor a naše služby jako takové. Společně tak přispíváme k řešení problémů ve městě tím, jim umožňujeme smysluplné trávení volného času, že poskytujeme chudým dětem příležitosti k nezapomenutelným zážitkům, které by bez finanční podpory města nebyly možné. Velmi si vážíme tohoto partnerství a děkujeme za důvěru, kterou nám město Most svěřuje.

V roce 2025 byly volnočasové aktivity podpořeny také projekty ČSOB Pomáhá regionům, veřejnou sbírkou Donio a Nadací naše dítě. 

Děkujeme všem, kdo nás podporují – společně děláme svět pro děti z ohrožených rodin lepším místem.