Pan Antonín je sympatický, usměvavý, šmrncovní a pracovitý pětačtyřicátník. Je hlavou poměrně rozvětvené rodiny a se svou paní Nikolou, která je na mateřské, mají čtyři děti a čekají už druhé vnouče.
Pan Antonín si však dlouhou dobu s sebou táhl břímě „mladické nerozvážnosti“, jak sám s úsměvem podotýká. Jeho mladická nerozvážnost spočívá v podobě několika desítek exekucí v celkové výši několika set tisíc korun, které ho dostihly vždy, když nastoupil do nějakého zaměstnání. Zpravidla kvůli tomu v každém zaměstnání vydržel jen chvíli, čímž trpěl on i jeho rodina. Celková výše jeho dluhů překročila mez, kterou by byl schopný sám vyřešit, a tak na řešení problému prostě rezignoval. On a jeho rodina se naučili žít se stínem dluhů a oficiálně bez majetku, který by mohl exekutor zabavit.
Jednoho dne mu přátelé doporučili navštívit Občanskou poradnu v Mostě. Ta má bohaté zkušenosti s řešením dluhů a exekucí, to až takové, že devadesát procent všech klientů přichází právě s touto problematikou.
Poradkyně s panem Antonínem probrala jeho ekonomickou situaci a doporučila mu „jít do insolvenčního řízení formou oddlužení“, nebo lidově vyhlásit osobní bankrot. Společnými silami splnili zákonné podmínky a pokud bude pán plnit podmínky stanovené soudním rozhodnutím a splatí předepsanou částku, tak se během několika let jeho problémy vyřeší. Pan Antonín je sice na úplném začátku, ale už teď má vidinu (naději), že během pár let se dostane z dluhové pasti a on i jeho rodina budou opět moci žít normálně.