V sobotu 20. září jsme oslavou 25 let od založení mosteckého střediska Diakonie ČCE připomněli důležitý milník naší historie. Setkání, které spojilo současné i bývalé zaměstnance, dobrovolníky, přátele i hosty z ústředí Diakonie, se neslo v duchu vzpomínek, vděčnosti a radosti z vykonané práce.
„Čtvrtstoletí je dlouhá doba. Za tu dobu se u nás vystřídala celá řada kolegů, vznikly nové služby, překonali jsme mnohé těžkosti a vyrostli v organizaci, která má své pevné místo v regionu,“ zaznělo hned v úvodu programu.
Slavnostní odpoledne připomnělo tři hlavní etapy vývoje střediska prostřednictvím krátkých videí. Společně jsme se ohlédli k počátkům pod vedením paní ředitelky Margity Pištorové, pokračovali roky spjatými s ředitelem Blahoslavem Číčelem a došli až k dnešku pod vedením Markéty Strížové.
Vzpomínky účastníků dodaly programu osobní rozměr. „Začínala jsem jako recepční, ale práce se postupně měnila, šla víc do sociálna. Ty začátky byly těžké, ale měli jsme perfektní tým. A ten posun? Neskutečný,“ ohlédla se Blanka Nídlová.
První ředitelka střediska Margita Pištorová dodala: „Nechci vzpomínat… Snad jen na to, když jsem poprvé vstoupila do azylového domu, kde byli tři zaměstnanci. Ale dnes chci žít tím, co máme teď – tou skvělou organizací, kterou jste vybudovali.“
Současná ředitelka Markéta Strížová ocenila týmového ducha: „Jsem strašně vděčná, že když přijdu s nějakým nápadem, nevyhodíte mě, ale začnete o něm přemýšlet – a pak na tom společně začneme makat. Jsem pyšná na to, jak pracujete. To, co děláte ve svých službách, je naše výkladní skříň.“
Se svým příběhem vystoupila také Eva Kovářová: „Do výběrového řízení v roce 2009 jsem se přihlásila na poslední chvíli a ani nedoufala, že uspěju. Nakonec mě vybrali, i když to nebylo původně v plánu. Že po letech budu jedním z nejdéle sloužících zaměstnanců? To by mě tehdy ani nenapadlo.“
Odpoledne mělo i duchovní rozměr. O požehnání a modlitbu se postarali farář Marian Šusták a kaplan Filip Němeček. Symbolickým okamžikem bylo rozkrojení výročního dortu a rozkvět „stromu přání“, na který hosté zapisovali svá přání pro budoucnost střediska.
Atmosféru dotvořilo vystoupení Postoloprtských mažoretek a celý program provázela moderátorka Michaela Doležalová. Nechyběla bohatá tombola ani drobné radosti, o které se postarali zaměstnanci a partneři – od přípravy občerstvení až po nafukování stovek balónků.
Když se pak rozezvučela kapela Snaživci, formální část plynule přešla do přátelského společenství. Hudba zaplnila sál radostí a lehkostí, která k sociálním službám patří stejně jako odpovědnost a odhodlání. Bylo cítit, že příběhy minulosti i současnosti se spojují do jedné melodie – melodie, v níž má každý svůj hlas.
Velké poděkování patří všem, kteří se na oslavách podíleli – partnerům, dárcům tomboly, organizátorům i všem, kdo přiložili ruku k dílu. Oslavy byly ukázkovým příkladem hodnoty, kterou v Diakonii žijeme každý den – hodnoty společenství.
Bylo to odpoledne plné silných emocí, setkávání a radosti. A stejně jako v uplynulých 25 letech, i do budoucna zůstává naším cílem jedno: fortelně pomáhat potřebným.
Poděkování partnerům a dárcům
Děkujeme Diakonii ČCE, sbírce Krabice od bot, Střední škole gastronomie a služeb Most za přípravu rautu, dárcům do tomboly: statutárnímu městu Most, Pile Jimlín, společnosti Kaufland, Armádě ČR (doarmady.cz), Aisanu, vinotéce Prosecco v srdci a mnoha dalším individuálním dárcům.
Zvláštní poděkování patří Míše Holečkové a Janě Amlerové za výzdobu a organizaci, kapele Snaživci za hudební doprovod, Postoloprtským mažoretkám za vystoupení a Dortárně Dobro – vypečený dobroty za přípravu slavnostního dortu.
