Záškoláctví je poruchou chování, která bývá často spojována s odporem ke škole a vzdělávání. Jedná se o chování únikového typu a jeho cílem je vyhnout se nepříjemnostem, které dítě ve škole prožívá např. neúměrně vysokým nárokům, které jsou na něj ze strany rodičů či učitelů kladeny a které překračují jeho individuální možnosti. Může být také reakcí na šikanu, neprospěch či nespravedlivé hodnocení ze strany učitele.

Nadání dítěte v tomto ohledu nemusí hrát zásadní roli. Záškoláctví se může projevit jak u žáka neúspěšného, tak u žáka mimořádně nadaného, s jehož schopnostmi nedokázal pedagog dostatečně pracovat a kterého spolužáci většinou vyloučili z kolektivu. 
Záškoláci bývají citově nejistí, mohou mít zkušenost s nepochopením či přímo s nezájmem nejbližšího okolí, tedy zejména rodiny.

Statistiky dokazují, že záškoláctví se objevuje u žáků a studentů různého věku a různých typů škol. Nejčetněji se objevuje u dětí v období prepuberty a puberty, ale výjimkou není ani záškolák – prvňáček.

Negativní vztah ke škole, vyhýbání se povinnostem či již zmiňovaný nezájem blízkého okolí můžou být důvodem, proč dítě hledá své místo v partě. Zde zdánlivě nachází řešení problémů, se kterými si neumí samo poradit. Cítí přijetí a bezpečí, navazuje vztahy, které mu chybí, čerpá sebevědomí.  Obnovit jeho důvěru k rodině či škole bývá v této fázi velmi složité a většinou se neobejde bez účasti odborníka jako je například školní výchovný poradce či psycholog.

Nejúčinnějším prostředkem proti podobnému chování je účinná prevence. Zodpovědnost leží především na bedrech rodičů, kteří by měli věnovat pozornost důsledné kontrole plnění školních povinností i volnočasovým aktivitám svých dětí. Dalšími účinnou metodou prevence je kvalitní spolupráce rodiny se školou. Je potřeba intenzivně řešit již první náznaky záškoláctví a to zejména osobním kontaktem třídního učitele s rodiči. V neposlední řadě je potřeba vytvořit ve škole podmínky pro činnost školního psychologa, eventuálně využívat služeb psychologů a terapeutů speciálně pedagogických center a středisek výchovné péče pro děti a mládež.

Kam je možné se v případě potřeby obrátit o radu:

• Na třídního učitele, výchovného poradce či ředitele školy, kterou vaše dítě navštěvuje.
• Pedagogicko-psychologickou poradnu: v Mostě tato poradna sídlí na adrese: J. Palacha 1534, 434 01 Most; 476 441 201; 476 708 847
• Orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) - na příslušném obecním úřadě.
• Krizová linka šikany: 286 881 059

Pokud si sami nevíte rady, můžete se obrátit na nejbližší občanskou poradnu. V Mostě je to občanská poradna Diakonie ČCE - Střediska sociální pomoci v Mostě, která sídlí v 5. patře mosteckého Business Centra na tř. Budovatelů.