Alkohol je často spouštěcí a zesilující prvek domácího násilí, především fyzického. Není však jeho příčinou. Tou je stručně řečeno snaha kontrolovat, ovládat a trestat. Alkohol může u agresora způsobovat nižší sebekontrolu a větší agresivitu. Může sloužit jako výmluva, nelze jím však jakéhokoliv projevy násilí omlouvat. I pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek je agresor plně zodpovědný za svoje jednání. Agresor většinou po fyzickém útoku slibuje, že se změní a oběť mu jako blízké osobě uvěří. Bez výjimky však bohužel platí, že domácí násilí nikdy samo neskončí.

Důvody, proč oběť agresora neopustí, jsou jak psychické či psychologické povahy, tak materiální a ekonomické. Mezi obětí a násilníkem se postupně vytvoří velmi závislý vztah, oběť má pocit, že svoji situaci nemůže nijak vyřešit, cítí se bezmocná a vystrašená. Agresor své oběti vsugeruje, že není schopná žít sama, nemá žádné sebevědomí a nevěří si. Oběť se také nezřídka bojí násilníkových výhružek. Může mít strach o život svůj či svých blízkých. Velmi často se také stydí za to, co se v rodině děje. Mnohé ženy dokonce obviňují sami sebe, myslí si, že by jim nikdo neuvěřil, a přes všechny negativní zážitky chtějí zachovat úplnou rodinu. Neméně závažnými důvody pro setrvání s alkoholikem jsou také ekonomické důvody, finanční závislost na muži a omezené možnosti samostatného bydlení. Jak ven ze začarovaného kruhu?

Pro začátek je potřeba, aby žena získala k rozchodu odvahu.

Ženy alkoholiků si zpravidla nevěří a nemají vybudovaný stabilní emoční svět. V prvé řadě je tedy nutné podpořit její sebevědomí a rozptýlit pochybnosti, zda žena rozchod s partnerem zvládne a důvěru v to, že bude žít lepší život.
Pomoci může odpovědět si na několik otázek:

• Co dává můj partner dětem? V čem je jim přínosem?
• Kdo živí a zabezpečuje rodinu?
• Kdo se s dětmi učí, řeší jejich problémy a bolístky?
• Kdo je jim stále nablízku, a kdo je stále pryč?
• Díky komu domácnost funguje?

Odpovědi budou ženě nejspíš jasné. Ukážou, že žena žijící s alkoholikem je ve skutečnosti mnohem silnější, než si o sobě myslí. Přesto jí toto zjištění nemusí stačit. V tu chvíli je nutné vyhledat pomoc odborníka, který dokáže ženě pomoci s posilováním sebevědomí, případně „přeprogramovat" její emoční rovnice, které jí rozchod s alkoholikem znemožňují.

Nutné také je, aby se žena vypořádala s falešnými výčitkami sebevědomí. Musí si jasně uvědomit, že hlavní zodpovědnost nese za své děti. Ty jsou spolu s ženami nejčastější skupinou, která se stává oběťmi násilí v rámci rodiny, ať už se jich agrese týká přímo, nebo se odehrává v jejich přítomnosti. Dokonce i v případě, když si rodiče myslí, že děti o ničem nevědí, má násilí v rodině na děti negativní vliv. Mají před sebou patologický model chování - agresi a závislost. Děti tak následkem domácího násilí mohou trpět nižší sebekontrolou emocí, nízkým sebevědomím, poruchami chování (agresivita nebo naopak úplné stažení se do sebe), hůře navazují vztahy s vrstevníky, jsou úzkostní až depresivní. Stejně tak mohou mít potíže s pamětí, špatně se soustředí, jsou unavení. Navíc tento model naprosto fatálně ovlivňuje jejich emoční rovnice. Dítě tak může žít například v domnění, že láska neexistuje, hádky jsou úplně normální, alkohol je běžný a není na něm nic špatného.

Pokud se tedy děti stanou svědky domácího násilí, je potřeba jim situaci adekvátně jejich věku vysvětlit. Ujistěte je, že se problém mezi rodiči či partnery netýká jich samotných, a že za něj nenesou žádnou vinu. Pokud jsou děti sami obětí domácího násilí, je nutné situaci ihned řešit, nejlépe opuštěním agresora, případně kontaktovat sociální pracovnici či policii.

Rozhodli jste se od násilnického partnera odejít?

Doporučujeme si celou situaci dobře promyslet a na odchod se připravit. Je třeba mít na mysli hlavně vlastní bezpečnost a bezpečnost vašich dětí. Rozmyslete si, kam odejdete, kde budete bydlet a co si s sebou chcete vzít (je-li to reálné). V případě, že nemáte žádnou možnost náhradního bydlení, kontaktujte některý z azylových domů, kde můžete najít potřebné zázemí a bezpečí. Pokud se na odchod chystáte, je dobré se spojit s některým z azylových domů či poradenských zařízení a bydlení si předem zajistit. Zajistěte si k odchodu alespoň nějaké finanční prostředky, které Vám mohou pomoci v prvních dnech po odchodu. Pokud vyhodnotíte, že je Váš partner nebezpečný, odejděte raději ve chvíli, kdy není doma a vyhněte se tak přímé konfrontaci. Zkuste požádat někoho známého či příbuzné o asistenci při odchodu. Pokud nejste v přímém ohrožení života, neodcházejte bez dětí!

Nezapomeňte si se sebou vzít:

• občanský průkaz, rodný list Váš a rodné listy Vašich dětí, popřípadě oddací list,
• školní a zdravotní záznamy vašich dětí, průkazy zdravotního pojištění,
• vaše peníze, vkladní knížky, doklady o pojištění a sporožiru, kreditní karty,
• doklady, které mohou prokázat váš podíl na společném majetku (např. kupní smlouva, nájemní smlouva, dekret na byt), případně jejich ověřené kopie
• osobní věci, oblíbenou hračku dítěte,
• mobilní telefon,
• léky pro vás i pro Vaše děti,
• adresář se základními adresami, vizitky, potřebná telefonní čísla.

Buďte připraveni i na případný rychlý útěk – promyslete si dopředu bezpečnostní plán, abyste neohrozili sebe ani své děti. Najděte bezpečné místo pro děti. Pokud Vás partner právě ohrožuje, neberte dítě do náručí, neboť může být snadno zraněno. Jste-li v nebezpečí a je-li to možné, volejte policii.

Pokud jste odešli v ohrožení života či zdraví, kontaktujte ihned některé z azylových ubytování či krizové centrum, budete umístěni na krizová lůžka a dále pak společně se zařízením budete hledat další možnosti ubytování. Pokud se Vám Váš partner jeví jako velmi nebezpečný a bojíte se pronásledování, je možné kontaktovat také azylový dům s utajenou adresou.
Důležitá je také vaše včasná spolupráce s orgány sociálně právní ochrany dětí. Měla byste tento orgán co nejdříve informovat o tom, v jaké situaci se nacházíte a proč odcházíte. Vhodné je poté podat k soudu návrh na svěření dětí do Vaší péče.

Co je to vykázání a co dělat, pokud policie partnera vykáže?

Násilníka lze vykázat osobu z domu nebo bytu obývaného společně s ohroženou osobou, i z jeho bezprostředního okolí. Součástí vykázání je rovněž zákaz návratu do vymezených prostor.

Vykázání je faktický úkon policisty, k němuž má právo nikoli povinnost. Nevydává se k němu žádné rozhodnutí, nevztahuje se na něj trestní řád, a není tedy možné proti němu podat odvolání nebo stížnost. Jediným opravným prostředkem jsou námitky, které může vykázaná osoba podat buď ihned, o čemž se provede záznam, nebo nejpozději do 3 dnů od vykázání, a to písemně adresované příslušnému krajskému ředitelství Policie ČR.

Vykázání trvá po dobu 10 dnů. Tuto lhůtu nelze zkrátit, a to ani se souhlasem oběti násilí. Pokud by došlo k nedodržení vykázání a omezení z něj vyplývajících, vystavuje se osoba, která takto jednala (touto osobou může být jak osoba násilná, tak osoba ohrožená), postihu za spáchání přestupku, v případě závažného nebo opakovaného porušení pak ze spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí.

Po dobu vykázání tedy máte čas si v klidu promyslet další kroky. Písemnou kopii úředního záznamu o vykázání doručí policie příslušnému intervenčnímu centru, které Vás bude kontaktovat a poskytne Vám pomoc a informace o dalším možném postupu. Policista Vás také musí poučit o možnosti podat návrh na předběžné opatření, kterým soud násilné osobě může opakovaně až na dobu 1 roku uložit, aby dočasně opustila byt nebo dům společně obývaný s ohroženou osobou a jeho bezprostřední okolí, nebo aby do něj nevstupovala, nebo aby se zdržela setkávání se s Vámi a navazování kontaktů s Vámi.

Pokud si sami nevíte rady, můžete se obrátit na nejbližší občanskou poradnu. V Mostě je to občanská poradna Diakonie ČCE - Střediska sociální pomoci v Mostě, která sídlí v 5. patře mosteckého Business Centra na tř. Budovatelů.